uživatelské jméno: slalom
heslo: slalom
Pokud by někdo chtěl foto v plné kvalitě, budou k dispozici cca za týden na vyžádání u ředitele závodu.
Přesunout první letošní závod na Hawai, totiž chci říct na Nové Mlýny, se ukázalo jako poměrně moudré rozhodnutí. Jako na Hawaii to totiž na Mlýnech vypadalo celý víkend.
V sobotním ránu to nejprve na vítr vůbec nevypadalo. Závodníci se přihlašovali sice ve slunečném počasí a při vzrůstající teplotě, ale na vodě panovalo naprosté bezvětří. Ale to nám jen vítr dopřál klid na to, aby se všech 26! závodníků mohlo v pohodě přihlásit.
Přesně dle předpovědi se ale kolem 11.h začaly na vodě objevovat první poryvy a o půl hodiny později už závodníci vyráželi do akce. Vzhledem k jihovýchodnímu směru větru nebylo reálné rozdělovat závodní pole na jednotlivé heaty, jelikož výjezd od břehu je v těchto podmínkám poněkud ošemetná záležitost a pro všechny bylo lepší a zábavnější, když jelo celé závodní pole dohromady. Startovní čára byl dostatečně dlouhá a traÅ¥ rovněž, takže na první bójku už nepřijížděla velká skrumáž závodníků. Použit byl osvědčený systém dvou prvních bójí, takže po celou dobu závodu nebyl problém dostoupat na bójku, i když se vítr docela zdatně točil. V sobotu byl i poměrně poryvový cca 5-10 m/s, ale při vhodné volbě materiálu bylo možné jet téměř pořád ve skluzu.
Po sobotním zápolení se na čele výsledkové listiny právem usídlil Tomáš Malina, který opravdu provozuje trochu jiný sport než zbytek závodního pole. Většinou byl již v čele na první bójce a pak jen kontroloval průběh rozjížďky. Pokud se někdo ze závodníků začal blížit, Tomáš jen přidal plyn a bylo po problému. Jeden z mála, kdo dokázal vyvinout větší rychlost, byl Hroch, ale jeho spanilá jízda vesměs skončila na první bóji nějakým významným držkopádem.
Další místa v jednotlivých rozjížďkách velmi pestře měnila majitele, což svědčí o vyrovnanosti zbytku závodního pole. Nicméně večer byl na druhém místě Kuba Zíma následován věrným druhem RoÅ¥ákem.
Večer bylo možnost zahnat únavu v Redbull stanu na kiterské párty, což někteří zdatně využili.
Do nedělního rána vzbudilo mnoho závodníků kývání jejich obytek, jelikož vítr fungoval od začátku dne mocně. V 11h se šlo na vodu, většina borců vyzbrojena tím nejmenším cajkem, který měli k dispozici. Nakonec se ukázalo, že ti, kdož zvolil větší plachtu (např. 6.3) měli trochu výhodu, jelikož po prvních dvou větrných rozjížďkách vítr trochu zeslábl a další dvě již byly poněkud méně pod větrem. Pořád ale vítr málokdy klesl pod 8 m/s.
Následovala pauza a po ní další 4 rozjížďky. Tentokrát vítr nepadl pod 10 m/s, spíš se udržoval někde kolem 12-ti až 15-ti metrů, takže nebyla nouze o zajímavé situace a efektní pády. Pořadí v jednotlivých rozjížďkách se neustále měnilo a na trati neustále probíhaly souboje o každou příčku v pořadí.
Nepočítaje do toho tedy Tomáše Malinu, který si již mohl dovolit vypustit poslední dvě rozjížďky, jelikož měl první místo jisté. Druhou pozici v tomto větrném závodě uhájil Jakub Zíma a na třetí příčku se nakonec vyšvihl Honza Skřepek.
Díky vstřícnému přístupu jachtklubu YC Dyje, který s námi naprosto nepočítal a přesto dokázal obratem poskytnou člun i zázemí a díky rozhodcovskému týmu ve složení Michal Horák, Petra Altmannová a v neděli i Tomáš Altmann, se nám podařilo uskutečnit na tuzemské podmínky nádherný závod, na který budeme určitě dlouho vzpomínat. Všem výše uvedeným patří velký DÍK, jakož i všem zúčastněným závodníkům a hlavně Bohu větru, který, jak doufám, nás bude letos zásobovat větrem i nadále.
Marek Raška
ředitel závodu