Tenerife – El Medano – poslední den: 
Poslední den závodu bylo brzy jasné, že nebude vítr. Takový, v jakém by se dalo jezdit. Na pětimetrovém hotelovém bazénu byly čepice a rozhodčí na vodě naměřili 45 uzlů. Za souhlasného mručení závodníků bylo dohodnuto, že závod bude ukončen a dále už se z bezpečnostních důvodů nepojede.
Po 36 odjetých heatech, tj. devíti kompletních eliminacích se tak stává vítězem Otevřeného Mistrovství ČR Pawel Hlavatý!
Tento sympatický Polák, který rád všem poradí s nastavením materiálu nebo taktikou, si však své nejlepší tajemství nechává pro sebe – jak jet tak rychle v tak obtížném terénu.
Na druhém místě končí Tomáš Malina a stává se tak Mistrem republiky pro letošní rok. A zaslouženě, bodový náskok před dalším Čechem je velmi výrazný. Tomáš po závodě říká, že jen málokdy ve Světovém poháru zažil obtížnější podmínky než v tomto závodě.
Třetí končí šlachovitý Luca Orsi, Ital žijící již 15 let na Tenerife a člověk, bez něhož by závod nemohl být uspořádán. Poskytl nebo zajistil veškeré zázemí nutné pro důstojné uspořádání závodu, trpělivě řešil všechny problémy a nikdy neztratil úsměv z tváře.
Pozici prvního vicemistra a 4.! místo celkově vybojoval nestárnoucí Patrik Hrdina. Zkušenosti a maximální závodní nasazení v podání Patrika opět slavily úspěch. Jako druhý vicemistr ČR a celkově 6. končí Honza Rott. Jeden z mála mladých závodníků, které Český windsurfing má, využil svého talentu a po rozpačitém začátku se srovnal do velké pohody a začal zajíždět fantastické výsledky.
Zvláštní cenu za fair play dostal od pořadatelů Adam Horký, který neváhal obětovat rozjížďku a jel upozornit rozhodčí na to, že Hroch s tradičně rozlámaným materiálem směřuje k Antarktidě.
Další vzpomínkovou cenu za neutuchající podporu Českého windsurfingu obdržel Martin Tóth, bez něhož bychom takové podniky pořádat nemohli.
Závod jako takový bylo určitě nejobtížnější Mistrovství ČR na moři v historii. Naprostá většina závodníků podobné podmínky nikdy nezažila. Ale všichni se postupně zlepšovali a zjišÅ¥ovali, že se slalom v 35-ti uzlech a více než třímetrových vlnách jezdit dá a že je to skvělá zábava.
Ne všem závod vyšel dle představ, někdo se zranil, či trpěl jinými zdravotními obtížemi a někteří doplatili na nevhodný materiál. To ale prostě patří k věci a příště se karta třeba obrátí.
Organizace celého podniku byla po pomalejším začátku a vyřešení technických problémů už naprosto perfektní. Obdiv patří rozhodčí Rossaně, která vydržela celý den startovat rozjížďky z člunu kývajícího se na ohromným vlnách. Podařilo také postupně přejít že Španělského času (kdykoli po smluvené době, ale ne dřív než za půl hodiny) na čas téměř přesný. Za to a za celou pomoc při organizování závodu si zaslouží velký dík Martin (Pinďa) Raška, který dovedl svou španělštinou domorodce patřičně rozhýbat.
Rádi bychom též poděkovali společnosti Canaria Travel, již jsme trochu zaskočili rozlohou závodní surfařské výbavy, že nás přes všechny obtíže dopravila na místo i s 62 bagy windsurfingového vybavení. Doufejme, že na nás nezanevře a že budeme moci v budoucnu něco podobného zopakovat.
Poslední a nejvýznamnější poděkování patří Markovi Holému, jenž celý podnik vymyslel a dotáhl z utopické myšlenky do reality!
Pátý den:
Předpověď na středu slibovala velmi podobné podmínky jako na úterý, všichni se tedy těšili na pořádný match!
Skippers v 10hod, milé setkání s paní rozhodčí a prakticky žádné novinky, co se organizace týče. Člověka tedy až překvapí, jak mohou být rozhodčí stále naivní. První start je naplánován na 11hod, posléze na tabuli visí 11:30, což nám tedy také přijde nereálné, ale proč ne 🙂
Start skutečně tedy až po jedné hodině.
Vítr stále sílil a tak nakonec, až na výjimky, všichni strojí plachty kolem 5,5m. Do nového dne plni sil nastoupili přímo z marodky Martin Toth a Ivoš Diviš, Mára bohužel stále léčí zraněnou ruku, a tak alespoň povzbuzoval ze břehu a dělal support rozhodčím 🙂
V prvním kole na špici klasické složení v pořadí Hlavatý, Malina, následováni matadorem Patrikem, dále E-292 a E-77. Je potřeba vyzdvihnout výkon Lukáše Neumanna, který jako šestý doslova doletěl do cíle na svém prkně o výtlaku 107l. Finálovou skupinku uzavírá na druhé bóji sestřelený RotÅ¥ák. Malé finále vyhrál Kvašňák.
Druhé kolo stále nářez. RotÅ¥ák všechny (včetně sebe) překvapil a vyhrál první heat. Ve finále sklonil hlavu před Pavlem Hlavatým a Tomem Malinou, na čtvrté pozici E-77, dále Patrik Hrdina a Michael Kvašňovský, který se den ode dne zlepšuje a myslím, že je načase obávat se jeho rychlosti a stále zlepšujících se halz. Malé finále vyhrál španěl italského původu Enzo E-11, na kterého zle dotíral Toty a Branko.
Ve třetím kole při čekání na start malého finále, jakoby někdo otočil knoflíkem a vítr odešel o několik desítek metrů dál od břehu a tedy i vnitřních bójí. Během velkého finále odešel úplně a to neznámo kam. První šlák ještě lehce pod větrem, ale na bóji už doslova zero, s občasnými „pšouky“ na venkovních bojích bezvětří až do cíle. Mnozí si zopakovali raceboardovský pumping a formulovská jízda za šÅ„ůru s plachtami kolem 5,5m a prkny 80l je zajímavým, leč nevítaným zpestřením poslední eliminace dne. Nicméně kdo umí, umí! První Pavlík Hlavatý, neúprosně tlačen Malinou, třetí E-292, čtvrtý Patrik. Malé finále vyhrál s velkým náskokem Honza Skřepek. Originálně doslova doběhl po pláži do cíle Drobek (Marek Buráň), který uzavírá malé finále statečných.
Někteří závodníci sotva dobrodili na břeh a tak je jasno, pro dnešek konec!
Čtvrteční předpověď vypadá nebezpečně, ale všichni borci zoceleni a ošleháni větrem se již těší na další souboje na vodě i ve vodě 🙂
Čtvrtý den:
Dnes se dělilo od plev a to velmi radikálně. Přišel totiž vítr. Jakože pořádný vítr VÍTR. Většinou borců shodně tvrdila, že v něčem takovém nikdy nejezdili. Na první eliminaci foukalo tak 14-18 m/s, což se dá přežít na Nechranicích, ale na moři ve třímetrových vlnách je vše jinak.
Druhá eliminace byla větrně trochu slabší – kolem 12-13 m/s a na tu poslední přišel opět nářez.
Dnes ukázal Pawel Hlavatý, že je zvyklý na to, že na Baltu fouká vítr a jsou vlny. Vyhrál všechny tři dnešní eliminace a posunul se na první místo. A to třeba i s pádem v rozjížďce. Kdo spadl méněkrát, byl vpředu. Tománo jezdil sice statečně, ale dnes jenom sekundoval. Perfektně jezdil též nesmrtelný Patrik Hrdina a zkušenosti z mládí zúročil i Slaďoch.
Kvůli zranění odpadli Toty, Mára a Ivoš. Skřepína limitoval zraněný kotník, ikdyž nakonec nevydržel a šel do akce. Ostatní též bojovali statečně a zaslouží si uznání, jelikož dnes to byly podmínky pro opravdové drsoně.
Třetí den:
Bohovský surfařský den, tak by se to dalo říct o třetím dnu závodů, kdyby nás nepronásledovaly technické problémy. Vítr foukal zdatně přes 10 m/s a metrový shorebreak u břehu značil, že na vodě budou opravdu kopce. Také to bylo vidět i ze břehu. Vlny však zacvičily s jednou ze vzdálenějších bójí, která se odebrala po větru směr břeh. Když byla tato závada odstraněna, mohlo se jít konečně závodit. Vítr i vlny byly opravdu mocné, málokdo jel větší plachtu než 6m2. Nejtěžší je chytit si startovní čas, protože ve vlnách se člun rozhodčích ztrácí a když se objeví, visí tam už třeba jiná vlajka než před chvílí. Nedovedu si představit, co tam posádka člunu celý den zažívala.
Finále první eliminace tohoto dne vyhrál Tománo v souboji tělo na tělo s Pawlem Hlavatým. Třetí doplachtil jeden z hlavních organizátorů závodu Luca Orsi.
Po této eliminaci bylo jasné, že je třeba přestavět několik bójí, jelikož třeba v malém finále valná část borců tápala, kde se vlastně jedna splutá bóje nachází. Do toho zlomil Marek Buráň, zvaný hroch, již svůj třetí stěžeň, takže se posádka člunu zabývala i jím. Vznikla tak dlouhá pauza, kdy by se určitě jedna eliminace dala odjet.
Po vyřešení problémů však byla traÅ¥ konečně perfektní a mohlo se jet dál. Postoupit z kvalifikačního heatu do finále není žádná legrace, stačí drobná chyba, například se rozsekat na bójce a finále je zapovězeno. Ono tedy není vůbec těžké dostat katapult i při normální jízdě, zejména směrem od břehu. Druhou dnešní eliminaci vyhrál opět Tomáš Malina před lokálem Lucou. Třetí místo si nakonec stíhací jízdou po pádu na startu vybojoval Pawel Hlavatý.
Odjeli jsme dnes pouze dvě eliminace, ale z pohledu rozlámaného těla to vlastně docela stačilo. Pobyt na vodě pro jednu jízdu trvá tak 20-25 minut, z toho pět minut vlastní závod, ale bohatě to stačí, většina závodníků se vrací na břeh nemohouc popadnout dech, ovšem s širokým úsměvem na tváři.
Tenerife – El Medano – druhý den:
Dnes už všichni hodně chtěli závodit, ale vítr nám tak úplně nepřál. Dopoledne byl slabý, ale v dálce na moři byly vidět velké vlny a bylo jasné, že tam fouká. Teď jen aby vítr dorazil až k nám. Stalo se tak až po poledni a na start se vydali účastníci heatu č. 1. Ten byl opravdu velmi nabitý kvalitními jmény a prosadit se do finále byl tvrdý boj
TraÅ¥ je postavena jako downwind slalom, startuje se na moři směrem ke břehu a první šlák je krásná klesačka po vlnách na první bóji. V plné palbě je paráda skákat dolů po vlnách, pouze přítomnost ostatních závodníků je trochu stresující. Od břehu to pak je jízda proti vlnám, kdy je třeba volit precizně stopu a každý polet znamená zpomalení a problém.
Následoval heat č. 2, kde panovala pohodová atmosféra a kdo slušně odstartoval, měl šanci na finále. Vítr bohužel už při druhém heatu slábl a při malém finále zeslábl natolik a stočil se, že tato rozjížďka byla zrušena. Následovala pauza a čekání na lepší wind. To se vyplatilo až v pozdním odpoledni, kdy bylo odstartováno opět malé finále. Ovšem technika zklamala a jedna z bójí se vydala na výlet po větru, rozjížďka tak musela být zrušena. Po ukáznění bóje následovalo velké finále, kde předvedli ukázkovou jízdu Pawel Hlavatý a Tomáš Malina, kteří v tomto pořadí dorazili také do cíle. Na třetí místo se probojoval Honza Skřepek před MáÅ¥ajzem. Výsledky jsou zatím neoficiální, jelikož malé finále se pojede až zítra jako první závod dne.
Předpověď slibuje nářez, takže se máme na co těšit!!!!
Zdravíme též všechny účastníky diskuze a slibujeme, že cesta domů bude fakt peklo!!!
Prvním informacím z MČR na Tenerife musí předcházet reportáž o dobrodružství na Pražském letišti Ruzyně.
Nejprve šlo vše úplně hladce. Až tak, že to bylo podezřelé. Na letiště se dostavili všichni včas, odbavili jsme se, náš nadměrný náklad prošel rentgenem a v poklidu jsme se odebrali na gate.
Téměř všichni už byli v letadle, když jsme si všimli, že několik bagů stojí na vozíku vedle letadla. Prý že už se nevešly. To jsme samozřejmě nemohli připustit a oznámili jsme, že bez bagů neletíme. Po složitém vyjednávání manager Travel Servisu navrhl, že tedy vyloží část zavazadel, která pošlou dalším letadlem a naloží naše surfy. To se nám zdálo jako skvělý nápad, protože čisté trenýrky nezbytně potřeba nejsou, ale ws materiál je třeba sebou mít bezpodmínečně. Bohužel se letecká společnost dopustila školácké chyby a nechala vyložené kufry na očích cestujícím. Takže zatímco surfaři už bohorovně seděli na svých místech a čekali na odlet, začali zase organizovat vzpouru koupáci. Vyhrožováno bylo policií, TV Nova a ČT1, jakož i právníky a taky „já to tak nenechám, já to poženu vejš!“ To už bylo zpoždění cca 2 hodiny. Duchovní otec plánu na vyložení nepotřebných zavazadel ale pak podlehl brutálnímu nátlaku a zradil nás. Nechal vyložit surfy a naložit plavky a osušky. S tím jsme se nakonec smířili, když nám bylo přislíbeno, že nám prkna přivezou druhý den dopoledne až do hotelu. Po tří a půl hodinovém zpoždění jsme nakonec tedy odletěli, propichováni vražednými pohledy spolucestujících, kteří přišli o večeři v hotelu, což jim působilo značně traumatické stavy.
S poklonou a velkým díkem společnosti Canaria Travel musím sdělit, že chybějící cajky dorazily přesně v domluveném čase až do hotelu. Celý cirkus jsme si samozřejmě mohli ušetřit, kdybychom část věcí poslali s první partou o týden dřív, což jsem cestovce několikrát neúspěšně navrhoval.
Tenerife – El Medano – první den:
Bydlíme v hotelu hned na pláži s výhledem na moře, takže ideální stav. Zátoka pro surfování je poměrně malá a vítr jde šikmo na břeh. Voda je u břehu celkem hladká (což se prý změní, až začne pořádně foukat), ovšem už záhy při cestě od břehu se začnou do cesty stavět vlny, které dnes při slabším větru do 8 m/s měly tak metr až metr a půl a jsou zatraceně ostré. Dnešního dne proběhl pouze trénink, traÅ¥ byla postavená, ale chyběla jedna bóje, jež uplavala. Nikdo si ale nestěžoval, protože bylo docela příjemné si osahat zdejší terén, který není jednoduchý a se sílícím větrem se prý ještě radikálně změní. Předpověď hlásí vítr, který bude sílit až k fialovým barvám na windguru, takže zde panuje mírně panická nálada.